PODFUCK 2019

Veltlín, Neuburg, Riesling.. Všechny tyhle odrůdy mají svůj charakter. Ale Pinot Gris / Pinot Grigio? Teď už je to trochu jinak, ale tehdy v roce 2013 pro mě bylo pídží téměř symbolem vína bez charakteru, chuti, zápachu. Víno, u kterého nemusíte přemýšlet. I taková mají své fanoušky a uplatnění, ale já jsem chtěl víc. Největší bohatství téhle odrůdy je přece ve slupce: barva, aroma a fenolický potenciál, tak proč to nepromítnout do vína. A tak tehdy vznikla moje první edice 100% skin contact PG.

Toto víno se mnou prošlo nemalou charakterovou proměnou: začínali jsme na 3 měsících macerace Pinotu Gris (sic!), v ročníku 2017 už to bylo jen 7-10 dnů. Protože elegance a vyváženost je víc než proplítat se prvních pár let hutnou sítí tříslovin. Postupně jsme taky k PG začali přidávat ještě trochu Pinotu noir, pro jeho noblesu.

Což se mi líbilo tak moc (a macerovaný Gris jako styl naopak čím dál tím míň), že jsem to v roce 2018 převrátil úplně a hrdě říkám: červený, je to červený! Cca 60% Pinot Noir, 20% Frankovka, jen 20% Pinot Gris, který tady funguje jako takový most, diplomat spojující Pinot Noir a Frankovku (však se jí říká Pinot Noir Východu). Vše z našich bílovských tratí Zadní a Otáhal, vzdálených vzdušnou čarou asi 400 metrů, obě čistá spraš, posbíráno a vykvašeno spolu. Podfuk Podfucku? Pro mě právě naopak, pokračování příběhu o hledání elegance při vší naší nedokonalosti. Nestarec wabi-sabi. Mám z tohoto vína opravdu radost, protože teď je v poloze, která mi skutečně vyhovuje. Není to jen další skin-contact PG, kterých na světě najdu mraky, ale něco, co nejde replikovat, něco, co může existovat pouze tady u nás.